čtvrtek 1. září 2016

Fawaz zklamal. Ale věřme týmu, může být silný


Máme za sebou mimořádně hektické přestupové období, takový průvan v kádru jsme nezažili dlouhá léta. Přesto po něm zůstala pachuť – pochopitelně v první řadě kvůli odchodu Olivera Burkea.

Zklamání konkrétně z konce přestupového období nevyplývá ani tak z toho, že Fawaz prakticky neprovedl žádnou „reinvestici“ prostředků získaných z uvedeného třináctimilionového obchodu, ale proto, že když se nad tím zamyslíme, vlastně žádné přesuny v posledních dnech nebyly nutné. A troufám si tvrdit, že bychom na tom byli lépe. Stále by za Forest hrál nejtalentovanější hráč posledních let, který po odchodu nijak netoužil. Pustili jsme tři křídelníky a místo nich přišla trojice podobného ražení. Ovšem neprověřená, co v těchto fotbalistech je, se teprve ukáže. Stručně řečeno – naprosto zbytečný humbuk.

Na post, který jsme posílit potřebovali, tedy koncového útočníka, Forest nikoho nepřivedli. Musíme se tedy modlit za Assombalongovo zdraví, za něj alternativu nemáme. Vellios je zatím docela zklamání, Blackstock dávno za zenitem, Fryatt ztracený kdesi na marodce a Veldwijka klub na poslední chvíli prodal do Belgie. Popravdě řečeno sny o příchodu útočníků jako Charlie Austin nebo Jordan Rhodes byly asi nereálné, ti by byli tak drazí a jsou pod exkluzivními platy á la Premier League, že by to mohlo celý systém nabourat… Ale i v Championship se dali najít střelci, kteří by do týmu mohli zapadnout.

Jedno pozitivum, které bude Fawaz zcela jistě zdůrazňovat, tady je. Díky prodeji hráče za 13 milionů liber je klub mimo hrozbu embarga. Ano, to má význam, na druhou stranu to nijak neukazuje, že by majitel jednal ve prospěch klubu. Ne, jeho jednání je dlouhodobě nekoncepční a chaotické. Mírně řečeno.

Je třeba se teď oprostit od emocí a podívat se na věc střízlivýma očima. Mužstvo je přes všechny kotrmelce silné, hlavně ve středové řadě a v případě, že Assombalonga zůstane fit, i v útoku. A má trenéra, který svému řemeslu rozumí, to už za několik kol dokázal. Jestli se podaří vyladit hru směrem dozadu, můžeme (raději potichu) pomýšlet i na atak elitní šestky...

Údělem fanouška je trpět, to jsme si teď užili vrchovatě. Ale zároveň i věřit v naplnění snů…

 

Žádné komentáře:

Okomentovat